To se takhle chystám s rodinou do lesa a jen tak pro srandu se ptám, zda si mám brát fotoaparát a stativ. Kdyby náhodou….

Odpověď zní, že cestou je nějaký opuštěný barák.

Ha, a dá se dostat dovnitř? ptám se

Možné to je.

To mi stačí. Balím fotovýbavu. Čeká mě průzkum na vlastní pěst.

Sluncem zalitá jídelna. Domácí kuchyně a točené pivo. Vínový koberec, dřevěný stůl a židle, bílý ubrus. Na něm váza s levandulí nebo smrkovou větvičkou. Zaleží na ročním období. Takhle ukazují Penzion Mila dobové pohlednice. V létě sem jezdili penzisti a rodiny s dětmi, v zimě vyznavači zimních sportů. Zhruba před deseti lety byla budova uzavřena. Důvod je prostý. Střecha je v dobrém stavu, ale spodní voda ve sklepě vytvořila jezero. V době podzimních plýskanic je obtížné projít lokaci suchou nohou…