Na místě s velmi nepohodlným přístupem, tam, kde by to nikdo nečekal, leží tato malá, prázdná, a pozoruhodně čistá laboratoř. S posledními zbytky potravin a mumií sýkorky koňadry na starém linu.
Náhodný objev na „konci světa“, aneb chodit na urbex se zkušenějšími kolegy se vyplatí.
Nejvíc mě zaujaly miniaturní jako by skleněné kuličky ve zbytcích zařízení v jedné z laboratorních skříní. Nejdřív jsme mysleli, že sloužily k rozmíchávání směsí. Ve skutečnosti to asi ale sloužilo k dosypání flašek, aby kapalina nesahala až po špunt. Dále tam byla prapodivná ohřevná skříň na první pohled připomínající chladničku – asi sterilizátor, nebo spíš sušárna. Na podobné zařízení jsem v opuštěných objektech už natrefila.