Tato uhelná kotelna byla postavená koncem osmdesátých let minulého století a měla dodávat teplo starému cukrovaru z 19. století. Její součástí byla i turbína na výrobu elektřiny. Uhlí se do areálu dostávalo pomocí vlečky. Starý cukrovar ale nebyl nakonec znovu zprovozněn, jak se plánovalo, a dnes už je zbouraný. Kotelna sice nějaký čas fungovala, ale teplo, které vyprodukovala, využívaly pouze domácnosti a před třemi lety bylo rozhodnuto o jejím zbourání.
Demoliční práce začaly v lednu 2020 a stále probíhají. Dnes už je většina kotelny rozebraná, včetně „bojlerů“ z blízkého cukrovaru. Během mých čtyř návštěv vzniklo časosběrné album, na kterém vidíte, jak jednotlivé části kotelny mizely.
Při mé první návštěvě svítila většina žárovek ve velínu a panely nebyly rozebrané. Také potravinová laboratoř se postupem času vyprázdnila a chemikálie a baňky se postupně přeskupovaly a ztrácely… Dělníci ale nejdřív vyřezali kotelnu.
Při mé poslední návštěvě (léto 2021) řezali autogenem obrovské „bojlery“ před areálem. Dneska už tam toho moc nezbývá, a i to málo pomalu mizí.
Svého času to ale bylo mezi urbexery velmi oblíbené (a ze začátku tajné) místo. Jsem ráda, že jsem ho zastihla ještě v dobrém stavu. Právě zde se zrodila má láska k focení industriálu. Snad proto jsem se sem pravidelně vracela…