Je tu zvláštní, stísněná atmosféra. Jako by se tu stalo něco zlého. Už je to dávno, kdy se tu naposled vařilo na kamnech. Přesto jsou sežehnutá. Plameny strávily i část pokoje. Je tu ale i nepořádek, který nezpůsobil čas, ani ohnivý živel, jenom lidé. Zem pokrývá vrstva porno časopisů a DVD, starých šatů, a ještě starších fotografií. Je tu prastará, ještě lepená, ohořelá šperkovnice. Postel s péřovou duchnou. Stříbrné tácy. Peněženka. Kýbly plné věcí, snad k odnesení.
Na fotografiích je poslední obyvatel, pan J., a jeho rodina. Jsou tu i písemnosti nasvědčující, že na dveře klepal exekutor, a také psaní z instituce chránící sirotky.
Do další části domu vedou dřevěné schody. Za nimi čeká tichý strážce. Nehýbá se. Nemluví a neslyší. Nikdy neopustí své místo. Kočka. Věrně stráží zavřené dveře, dokud neusne navždy, přikrytá košilí posledního majitele. Tak ji tu najdeme. Odpočívající, klidnou. Mumifikovanou. A dveře jsou zavřené.
Při naší další návštěvě se něco změnilo. Tichá strážkyně je pryč. Pryž je i košile. A spousta dalších, často i bezcenných věcí. A dveře jsou otevřené.
Konečně vidíme, co kočka strážila. Popel posledních majitelů.
Pan J. opustil svůj dům před necelými deseti lety. Jeho žena ho předběhla o dlouhých patnáct let. Nebylo jí ještě ani 70. Panu J. bylo těžko nechat ji napospas hřbitovnímu tichu. A tak si ji vzal domů. Položil ji do pokoje po dětech a tu a tam zapálil svíčku. Nechal ji čekat… na sebe. Když k tomu došlo, také se nechal zpopelnit. A jeho ostatky spočinuly vedle těch jejích. Na skříni.
Zatímco ti dva odpočívají v urnách, kolem obchází čas.
Kupodivu, tady v patře se necítím nijak nepatřičně. Žádný oheň. Vládne tu klid a mír. Nahoře je ještě půda plná věcí po dětech a vnoučatech. Zbyl tu po nich boxovací pytel, kytara a diapozitivy na výuku angličtiny s učebnicí Headway. Je tu také spousta dokumentů z blízké fabriky. Snad tam někdo pracoval. Územní plány města. Staré, odborné cizojazyčné knihy.
To vše budí řadu otázek. Proč upadli majitelé do dluhů? Kdo způsobil požár? A co všechny ty lascivní časopisy a DVD? Kam se poděla mrtvá kočka? Odnesli jsi snad příbuzní, aby ji pohřbili?
Dům je bohužel zcela otevřený a pokoje v patře už asi nevypadají tak, jako na mých fotografiích.
Ti dva nahoře ale poklidně spí. Je nám jedno, co se bude dít s věcmi. Hlavně nás nechte spolu, prosím!