Tenhle domeček může mít podle mě i sto let. Panenky uvnitř jsou porcelánové, šatičky na nich ručně šité. Nábytek dřevěný, věci ze skla, porcelánu a kovu. Imitace svíček z pravého vosku. Žádný plast, všechno ruční práce. Věci jsou křehké, je vidět že se s tím hodně hrálo, a přesto skoro nic není rozbité.
Nevím, zda domek pochází z tovární nebo domácí výroby. Ale je krásný.
Holčička, která si s ním pravděpodobně hrála, se v dospělosti stala zdravotní sestrou. Její dům zůstal po smrti opuštěný stejně, jako tento rozkošný domeček.
Dlouho byl dům zdravotní sestry jedním z těch míst, o nichž ví minimum lidí, fotky se téměř nikde neobjevovaly. Pak se ale dostal mezi špatné lidi, najednou ho byly plné zahraniční urbex skupiny.
Místo přestalo být krásné a budilo pozornost místních. Nevím, jestli je to pravda, ale slyšela jsem, že když se to doneslo majitelům, že se do domku leze, raději, než aby riskovali, že se tam někomu něco stane, domek dali zbourat. Se všemi věcmi uvnitř.