Když sousedi mlčí, mluví dům…
Svět kolem tebe se mění. Všechno se zrychluje. Modernizuje. Jenom ty jsi stále pomalejší a pomalejší. Stárneš. Děti jsou ve městě, nechala jsi je odlétnout za štěstím. Muž pod drnem. Nechtěla jsi ho nechat jít; stejně šel.
Listuješ časopisem, starými novinami z půdy zatápíš v kamnech. Vnoučatům ukazuješ stolní hru a nechápeš, proč si ji nechtějí zahrát. V plechovkách od kafe starých jako Metuzalém schováváš bonbony. V konvici ohříváš vodu na čaj. Ráda sladíš. Ale už toho moc nesníš. Stačí malá lednička. Večer uléháš do povlečení, které sis ušila na stroji po mamince. Cejcha je jiná než polštář, ale tobě to nevadí.
Když padne tma, vše se mění. Samorost, který našel manžel, je jako lidská ruka. Chňapá po tvé sbírce džbánků. Z okna na tebe pomrkává opičí hlava. Zelený vosk se roztéká, stín svíčky vypadá jako věž. V ní je zakletá princezna. Jsi jí ty. Osvobodí tě další den.
Jsi lehká jako pírko. Proplouváš stěnami. Stavěli to tu ještě tvoji rodiče. Minulost vzdálená jako sen.
Vidíš příbuzné odnášet věci, na kterých ti už nezáleží. Vidíš prázdno. Mělo by to bolet, ale nebolí. Vidíš neznámé lidi. Pod drobnohledem vlastní chtivosti pročesávají poličky, zvedají koberec, nahlížejí pod prkna. Vytahují věci a odnáší je s sebou. Vidíš místní omladinu. Ti nezkoumají. Raději si vykouří cigaretku, vypijí láhev a zmizí.
Míváš pravidelnou návštěvu. Zrzavou kočku. Ona si teď hoví v tvé posteli. Ty se vznášíš u stropu. Díváte se na sebe. Vnímáš její chápavý pohled, a to ti stačí.
Už si nepamatuješ, jestli lidé, kteří jednou za čas vstoupí, jsou tvá rodina, nebo cizí. Nepamatuješ si, jak chutná čaj Lipton. Nevíš, že v cukru se klubou červíci, aby se zakuklili a zdechli. Cukr tvrdne i s nimi. Vše odchází. Ani po tobě nezbyde víc než hrníček se jménem. Alenka.
Až jednou vstoupí do domu další osoba. Všechno fotografuje. Snad pro realitní kancelář z města. Přitom zavadí o stůl. Ten se zatřese. Nohy se lámou, věci padají.
Hrníček se tříští, slovo se rozpadá na slabiky a písmena. A. L. E. N. K. A.
Zpuchřelý nábytek a pavučinami opředené nádobí zkrápí stříbrná mlha. Ztrácí se ti. Sama se ztrácíš. Jdeš dál…