Koukneme se ještě sem do té budovy, jo!
Ale tam bude hovno a máme toho dneska víc. Ty tam fakt chceš? No tak jo.
Já to říkala, nic tu není!
Chachá, pojď sem. Hele, čistička! A tady máš malou laborku. Vidíš ty zkumavky! Moc pěkný barvičky. Urbex Praha je nafocené nemá… Moc lidí sem nahoru asi nešlo.
Ty vole!
(Stejné místo, o pár měsíců později.)
Půjdeme ještě sem, ne?
Ale to nemá cenu. Byla tam ta čistička, moc pěkný zkumavky, Vašek je nestihl nafotit. Už je to všechno K.O. Stejně tam chcete? Tak teda jo. Když celý areál, tak celý areál.
Myslím, že si asi znova rozbalíš stativ…
No ty vole!
…
Čistička odpadních vod v jedné fakt divné fabrice. Nemohu věřit, že pár týdnů před vznikem fotografií fungovala. A když se vracím s místem rozloučit, nechápu, kudy sem natekla voda, která zmrzla a vytvořila bizarní scenerie.
Creepy místo. K tomu patří třeba i budova „niťárny“ – podle tisíců špulek pastelových barev, povalujících se všude kolem. Jsou napadané i v obří betonové nádrží, kde na dně leží textilní nepořádek. Na konci haly stojí „sklad barev“. Červená, oranžová, modrá… Všude chemie, pokouším se nedýchat. A ač se snažím na toxicky zbarvený prášek nešlapat, mé boty na sněhu zanechávají rudé šlápoty.
Jako by místo samo krvácelo…