Pan Ladislav by dnes oslavil své šedesáté čtvrté narozeniny. A možná je také slaví. Možná v kriminále… Poslední dokumenty, které tu po něm zůstaly, jsou z 2010. Před dvěma lety, kdy bylo místo nalezeno zvědavým průzkumníkem, už byl domek prázdný, a to docela dlouho. Za ten čas stihli místní šmejdilové ještě pár věcí ztopit. Dnes ale k chaloupce vedla nevyšlapaná cesta. Uvnitř jsou tři místnosti. Kuchyň, kde si pan Ladislav topil v kamnech, a také tam spával. Ložnice, kde se také topilo v kamnech, a spalo se tam pravděpodobně jen za teplejších dní. Třetí místnost je prázdná, zanesená nepořádkem. Patří k tomu i koupelna. Zajímavé je, že v ložnici ze dvou starý ch těžkých postelí zbyla jen jedna. Také je tam podivná vánoční výzdoba, rozhodně ne původní. Možná jeden zloděj hledal poklad a druhý se nudil, anebo místní děcka…
Pan Ladislav také neplatil elektřinu a zřejmě ho odpojili. Využíval tužkové baterky, kterých byl plný šuplík, a svítil si svíčkami, jejichž oharky zůstaly na skříních. Také si nevyzvedával doporučená psaní. Nakonec se k němu ale nějak dostala. Jedno z nich, z dubna 2009, říká, že byl propuštěn z výkonu trestu. Další, o rok později (duben 2010) ho informuje, že byl státním zástupcem vydán návrh na potrestání. Pan Ladislav se dopustil krádeže, a to opakovaně. Možná se dokonce v chaloupce skrýval před zákonem. Jak dlouho tu mohl žít? Pár měsíců stačí, abychom po sobě zanechali stopy… Třeba nebyla původně ani jeho. Na posteli se propadá pelest, roura od kamen je úplně prolezlá. A kdo byla osoba na fotografii, držící dítě? Ještě před dvěma lety tu prý bývala i fotka přejeté ženy pod autem. Byla to žena pana Ladislava? Samé otázky… Tuto druhou fotku jsem tam už nikde neviděla. Zbyl jen zatuchlý pach místa, kde se dlouho nežije a nejspíš ani nikdy žít nebude.