Krajina mizí pod třpytivou sněhovou pokrývkou. Střechy jako z cukru, stromy mají novou korunu. Studenou a bílou. Závěje všude. Pohádka. Sen. Nebýt ledové vozovky.
Vystupujeme z auta před obřím hotelovým komplexem. Zvenku moc opuštěně nevypadá. Jsme opravdu správně?
Ve sněhu se černají čerstvé stopy. Od dveří ke dveřím, od okna k oknu. Někdo krátce před námi hledal cestu dovnitř. Možná ji našel. Možná tam teď je.
Pokračujeme v jeho stopách. Všechny dveře zavřené, všechna okna zajištěná. Stopy mizí. Za skly varují cedule. Objekt je střežen kamerami!
Vidíme jedinou možnost. V závějích, beze stop. Zkoušíme tuto poslední zoufalou cestu po zasněžených schodech a je otevřeno.
Čeká nás nepříjemný pochod tmou. Technické zázemí hotelu je labyrint. Konečně stojíme v sluncem zalité chodbě! Ale co se tu stalo? Vidím spoustu nového nábytku. Je ještě přikrytý fólií. Jako by ho někdo před chvíli dovezl z Ikey. Poličky, stoly, židle, postele. Všechny stejné. Ve vstupní hale jsou obrazy. Desítky obrazů. Dosud nevybalených. A zase všechny stejné.
Nakukujeme do pokojů. Čerstvě natřená futra, dveře však chybí, nebo jsou staré, opotřebené, bez klik. Nevybalený nábytek. Rekonstrukce? Užuž čekám, kdy se spustí alarm. Je to tu strašně velké a moderní. S každým krokem divný pocit sílí. Všude spousta věcí. My nejsme zloději. Takže zpátky do auta! I když červíček pochybnosti hlodá: Co když je tu bazén? Vyfotit aspoň ten…
…
Slunné podzimní počasí. Jeden z posledních pěkných dní. Krajina jako z pohádky. Jdeme známou cestou. Náš vchod tam pořád je. Předchozí dojem byl klamný. S rekonstrukcí se začalo, ale po nějaké době tok peněz vyschl. Sleduji to místo nějaký čas zpovzdálí. Už vím, že tehdy jsme udělali chybu! A jakou!
V dalších patrech jsou zcela zařízené pokoje. Jen se nastěhovat! Všechny stejné. V úplně celé budově. Hosté si neměli co závidět! Je tu solárium, masážní vana, pojízdné postele pro osoby se stiženou hybností, nádherný bazén. A v salonku je prostřeno, v koši stojí krabice se zkaženým mlékem a na talířích schnou zbytky okousaného chleba. Jak šílené místo!