Na klidném místě, nedaleko velkých měst, u vody stojí stará vila. Její historii neznáš, ale troufneš si říct, že sahá do dob první Československé republiky, a kdo ví, možná ještě dál. Spadlý plot a zanedbaný pozemek ti už na první pohled napovídají, že tady se nebydlí.

Zatahuješ břicho, protahuješ se dírou v plotě a vstupuješ do budovy. Dům chátrá už dlouho, ale teď je zřejmě připravený k prodeji. Staré věci po majitelích, svého času vykrámované všude kolem, jsou pryč. Zbyl jenom starožitný nábytek, nějaká ta lampa, sem tam obraz. O tom, kdo tu žil, už nic nezjistíš. Přesto cítíš, že vila má své kouzlo.

Líbí se ti, jak je architektonicky řešená. Patro a přízemí, dole dílna, kam se mohl zašít pan táta. Dřevěné schodiště, velká prostorná okna. Z kuchyně měla paní máma výhled do zahrady, na jejímž konci vidíš králíkárnu.

Kuchyň s umývárnou spojuje výdejní okénko. Jsou tu dva dřezy, což bylo v době, kdy neexistovaly myčky, velmi praktické. Staré kohoutky (v panelovém bytě jsi kdysi míval stejný a teď ti to ten čas připomene). Barevné obklady jsou… vlastně docela hezké. Dnes už je nekoupíš. Všechno je nudné, šedé nebo hnědé, matné, unifikované… Nebo zas křiklavé tak, že to hraničí s nevkusem.

Věříš, že nový majitel vrátí tomuto místu život.

Už chceš odejít, když si všimneš, že v obývacím pokoji v přízemí, kde si ještě před chvíli fotil, jsou nějací lidé. Postarší paní sedí za stolem, má dlouhé bílé vlasy a brýle, a nějaká holka stojí kousek od ní. Docela tě to vyděsí. Celou dobu sis myslel, že jsi v domě sám. No, teď už nemůžeš couvnout. Dívají se přímo na tebe, ale nevypadají vyděšeně. Asi někdo, kdo ten dům chce koupit.

Pozdravíš je a kvapně se přesouváš k východu. Ženy si tě ale nevšímají. Tohle už není trapné. To je divné. Jak to, že na tebe nijak nereagovaly? Jsou to duchové, odraz vzpomínky na skutečné lidi, kteří tu žili, ale už dávno je odvál čas? Anebo hůř: Ty sám jsi pro ně neviditelný, protože ses stal minulostí.

V tu chvíli se probudíš a zjišťuješ, že to všechno byl jen sen.

(Příběh je přepis snu, který se mi pár dní po návštěvě této vily zdál. A je mi jasný, že mi spousta lidí nebude věřit, že se mi to zdálo, ale ono to tak vážně bylo.)