,,Když vás tam chytnou, řekněte, že dokumentujete mizející československý průmysl,” radil tatínek mému kamarádovi, když jsme se chystali nafotit jistý velmi exponovaný areál. Nevím, zda by toto tvrzení uspělo u ukrajinské ostrahy, ale něco na tom bude.
Existuje početná skupina lidí, sbírající artefakty z hutí Poldi, a to nemluvím o těch, kteří tam pracovali a odnesli si odtamtud spoustu vzpomínek.
Všechno se mění, říká můj muž. To je pokrok. A tak to má být, vy nejste normální. To, co fotíte, je ostuda a bordel.
Některé fotografie se zdráhám zveřejnit. Vím, že by vyvolaly vztek i bezmeznou lítost těch, kteří v průmyslových kolosech pracovali. Dokonce se mi stalo, že jedno oficiálně domlouvané focení nevyšlo, protože ,,lidé by to špatně nesli”. Nás to moc mrzí, víte. Ale majitel nedělá nic nelegálního. Chce tam mít sklady. Ale lidi to nechápou a dost jich to tady hrozně mrzí. Cizí fotografy ale v areálu nechceme. Majitel si to nepřeje. A tak dál.
Já ale nefotím něčí ,,ostudu”. Dokumentuji provozy, z nichž často existuje jen málo fotografií, jestli vůbec nějaké. Vezměte si jen tu kladenskou Poldi. Takový gigant. A jak málo z něj vídám historických fotek! A to je na tom Poldi ještě relativně dobře.
(To, že z některých objektů díky urbexu – typicky nejrůznější zahraniční elektrárny – je pro změnu fotek až hanba, nechávám stranou 🙂 )
Jsem si dobře vědomá, že v dnešní době udržovat v chodu velké haly z minulého století plné strojů je nereálné. Ono už jen to vytopit je náročné, pak skutečnost, že většina mašin je zastaralá, a provoz nevyhovuje současným požadavkům na bezpečnost práce a dalším normám. Ale těch argumentů by se našlo mnohem víc. Moderní provozy vypadají úplně jinak.
Co mě ale mrzí, je to, že z některých českých industriálních skvostů by šel udělat skanzen. V cizině to jde. Tak proč ne u nás? Chápu, nejspíš by se to nezaplatilo. Lidí, kteří mají rádi industriál, bude vždycky podstatně méně, než lidí, kteří mají rádi zámky, lezecké stěny a akvaparky. Ale je to kus naší historie. Evropská unie, s prominutím, dotuje kdejaké hovno, tak proč jednou nevyužít dotace smysluplně?
Utopie! Víte, že na záchranu Elias Palme (další známá továrna a dnes už ruina) existoval projekt? Studentský, pravda, ale byla i výstava. A tím to skončilo.
Žijeme v malém státě a nemůžeme čekat velké věci.
Osobně jsem moc ráda i za to, když se v nefunkčním objektu udělá den otevřených dveří. Klidně i před bouráním. To zas tak moc peněz a energie nestojí. A že jsem to zažila, že se otevřely veřejnosti zajímavé objekty. Ono to jde, člověk jen musí sledovat tisk.