Začínal letní den, jeden z mnoha prázdninových. Nic nenasvědčovalo, že se schyluje k něčemu strašnému. Pan S., sedmdesáti sedmi letý důchodce a bývalý letec, se jako každé ráno vydal zalít skleník. Osoby na druhé straně zahrady si zpočátku nevšiml, dokud nestál dotyčný prakticky za stěnou skleníku. Pan S., dříve působící jako palubní radiotelegrafista v RAF, okamžitě poznal, že osoba venku drží střelnou zbraň a míří přímo na něj. Instinktivně zvedl ruku, v tu chvíli ale už práskl výstřel. Projektil proletěl sklem, přerazil loketní kost a skončil v lebce. Pan S. byl na místě mrtvý. Jeho tělo o dvě hodiny později najde někdo z příbuzných bezvládně ležet v zeleninovém záhonku.
Střelbu zaslechnou ještě dvě osoby. Paní S. a soused.
Paní S., která je jen o čtyři roky mladší než manžel, schází vyděšeně ze schodů. Dveře se rozlétnou a stojí v nich další osoba. Paní S. vykřikne. Chce utéct nahoru po schodech, ale nemá nejmenší šanci. Chodba je úzká a krátká. Vrah vystřelí a z bezprostřední blízkosti nemůže minout. Vypálí celkem pětkrát a pokaždé zasáhne.
Soused se zrovna vrací z procházky se psem, když slyší ženský křik a hlasité rány. Připadá mu to zvláštní. Vezme psa a vypraví se vedle, odkud to šlo. Soused projde otevřenou brankou a pokračuje dál zahradou k domu. Tou dobou už paní S. leží na schodech v tratolišti krve, která vyteče ven zpode dveří.
Vrah uvnitř zaslechne kroky.
Soused spatří v zahradě muže, který rychle zmizí mezi keři. Jde dál, krvi nevěnuje pozornost. Policii později řekne, že ji pokládal za rozšlapané jahody (!). Když soused vezme za kliku hlavních vstupních dveří, vrah je stále uvnitř a blokuje dveře svým tělem. Soused se do domu nedostane a nikde není záznam o tom, co dělal v tu chvíli jeho pes. Možná pán dostal strach, jeho mozek si odmítl připustit, že se stalo něco zlého, a spolu se psem zamířil domů.
Vrah si zapálí cigaretu, v domě se ale zbytečně nezdržuje. Cenností, vkladních knížek ani hotovosti v různých měnách si nevšímá a mizí v lese. Tam, kde se vytratil i první střelec. Na ruku jim jde i počasí. Déšť smyje veškeré stopy.
Vila s velkou zahradou, kde manželé S. až do poslední chvíle prožívali spokojené stáří, se propadne do ticha.
S. byli bohatí a v minulosti žili v zahraničí. Spekuluje se o tom, že je dostihla temná minulost, psalo se rovněž o chamtivých příbuzných. Motiv dvojnásobné vraždy, která připomínala spíš popravu, dosud nebyl objasněn. Vrahové nejspíš pořád ještě žijí a zůstávají stále na svobodě.
Navenek vypadá dům tak, jako když dveřmi prošel jeden ze střelců. Uvnitř je plný skvrn, žádná z nich ale není od krve. V chodbě pod kobercem, kde byla zavražděna paní S., se lesknou bílé dlaždice. Pozemek viditelně chátrá. Ze skleníku zůstal jen kamínky vysypaný půdorys. Zahrada se změnila v ráj kopřiv. V pálivé džungli tone betonový bazén, který si kdysi manželé postavili. Jaká škoda. Věci nemůžou za lidské činy a tato krásná vila si zaslouží lepší budoucnost.