Nebudete mi věřit, ale tato kompletně vybavená porcelánka se nachází v Čechách a takové tři roky byla úplně otevřená. Je až s podivem, jak málo lidí o ní vědělo.
Když se sem dostávám já, se stativem a foťákem, nevěřím svým očím, co všechno tu zůstalo, a srdce mi při tom pohledu krvácí. Tady to zavřeli ze dne na den. Sklady v přízemí jsou stále narvané porcelánem z výroby. Stolovací nádobí, čajové servisy. Hrnky a talíře. Jídelní a salátové mísy. Tácky pod štrůdl. Ozdobné mísy. Konvičky na čaj na tisíc způsobů. Vše čistý bílý porcelán, který můžete dát do mikrovlnky i do myčky. Něco je také zdobené. Je tu i krásný perleťový porcelán Tři grácie. Také perleťový porcelán z výrobny, zatím bez grácií. Ten už je neprodejný a možná proto rychle mizí.
To všechno jsou krásné kvalitní věci. Většinu z toho už dneska neseženete ani v e-shopu. A nové nebudou. Možná pár forem, které převzaly porcelánky v okolí, které ještě fungují.
Obcházím desítky hromádek. Jako by si tu každý návštěvník vybral štědrý lup, ale nedokázal ho všechen fyzicky odnést. Jeden čas je vzadu dokonce otevřené ,,výdejní“ okénko, a když jednou projíždím s rodinou kolem, vidím na lavičce starého dědu, oddychujícího pod tíhou porcelánu v krabici vedle něj. Pokládá na ten hanebný box majetnicky ruku a tváří se blaženě.
Přízemí to je porcelán a porcelán a porcelán. Když ale odoláte vábení tohoto pokladu, a přesunete se do dalších pater, najdete výrobu, sklad forem, nebo třeba dílnu, kde se ty formy odlévaly. Kanceláře už ne, ty rozmlátila místní sebranka a v laboratoři plné chemikálií a barev se usídlil bezdomovec.
Tohle místo tvoří jeden z mých nejsilnějších zážitků, a jsem ráda, že v současné době byl všechen ten porcelán převezen do bezpečí a měl by být nabídnut do ciziny možným zákazníkům.