Naklizené domky, luxusní hotely a zámečky plné drahých věcí, jen se nastěhovat. Je zajímavé taková místa navštívit, ale s focením opuštěných míst to má společného jen málo. Spíš to připomíná plnění zakázky pro realitku. Já mám raději místa méně moderní, kde už pomalu začíná pracovat příroda. Dům flašek je toho extrémním příkladem.
Místo veskrze původní tak, jak jen může být. Opuštěné bylo už před čtyřmi lety, kdy ho náhodou našel kamarád a protože ví, že nás s Vendou baví fotit domky, tak nám o něm řekl. Naneštěstí bylo mimo naše trasy, a trvalo opravdu dlouho, než jsme se sem dostali. O to větší radost jsme měli, že za ty čtyři se příliš nezměnilo. Možná vitríny byly plnější, ale ne o moc.
Pan majitel nebyl žádný boháč, na účtu měl dva tisíce, to byly veškerého jeho úspory. Později ani to ne, šlo z tlustých do tenkých a domek skončil v exekuci.
Spíše než na trvalé bydlení bych to tipla na letní bejvák.
Je tu obývací pokoj se skříňovou retro sestavou, televizí a spoustu alkoholu. Ve velké skleněné láhvi ve tvaru pušky zbyla slivovice, ale nikdo z nás neměl odvahu ochutnat, a to se jinak nežinýrujeme a leccos zkusíme. Další místnost byla buď pracovna, skladiště, nebo obojí. Dnes si tam cestu razí vegetace a v přítomnosti devadesátkové technologie vznikají scenerie jako z postapo filmu.
Byla tu ještě kuchyně s linkou a jídelním stolem. Dneska je na něm spousta věcí, které tam nepatří. Například ještě nerozbalené, pestrobarevné kravaty. Nebo sklenice s lihem, v němž pluje ohryzek hrušky. Vedle kuchyně jsou další dva pokoje, které mohly být používány jako ložnice.
Myslím, že tady nikdy nebyly cenné věci. Levné dekorace ve formě lampiček a trojrozměrných obrazů připomínají východoněmecký kýč; však hranice s bývalým NDR neleží daleko. Než došlo na nejhorší, nejspíš se tu pánovi žilo hezky. U piva…
Těch flašek tu zbylo požehnaně. Vtipné je, že většina z nich zůstalo plných. Pivo v nich ale už dávno není. Mám dost špatné zkušenosti z jiných opuštěných domů, jaký obsah by tam mohl být. Po otevření jedné z nich však ven vytekla čirá tekutina bez zápachu a… Bez chuti psát nebudu, páč jsme ji neochutnali. Mám teorii, že tu nebyla studna a voda se sem musela dovážet a skladovat v petkách. Jak to bylo doopravdy, to už se ale asi nikdy nedozvíme