Nejvýkonnější jaderná elektrárna v Česku, která se začala stavět v roce 1987 a uvedena byla do provozu v letech 2002 – 2003. Vzpomínám si, že bylo okolo velké haló. Proti Temelínu brojilo hlavně Rakousko, dokonce si tam občané udělali na toto téma referendum, které naštěstí nemělo takový vliv, jako referendum v roce 1978, jež mělo za následek nezprovoznění už postavené a k provozu připravené jaderná elektrárny Zwentendorf (dnes je z ní jaderný skanzen). Ta vlna protestů strhla i mně, a s hanbou přiznávám, že kdyby se hlasovalo u nás, tak jsem možná proti. Důvodem byla moje paranoia (co když to bouchne?), láska k přírodě (fuj jsou fabriky!), ale hlavně a především neznalost dané problematiky. Naše fyzikářka nám vysvětlovala, že provoz je absolutně bezpečný, že tam pracuje řada schopných lidí, které osobně zná ještě z vysoké školy a že nezprovoznit to teď, když je to jaksi postavené, je nesmysl, neboť by to bylo ještě dražší než stavba samotná.
Takových neznalých, jako tehdy já sama, bylo bohužel víc a ,,svatá válka“ některých aktivistů proti elektrárně pokračovala i po jejím provozu. ,,Ti, kdož se na Temelíně pohybují již od hektické doby spouštění a přivazování demonstrantů k plotu, Ti, kdož si pamatují velký transparent „ČSSRnobyl“, který na jednu z chladících věží připevnili Greenpeace, si také pamatují, že jsme tehdy chodili do práce kolem nástěnky, kde byly každý den výstřižky z novin. A na nich jsme často četli vyjádření Jihočeských matek a dalších protitemelínských bojovníků o tom, jak je TO nebezpečné, jak TO není dobré pro lidi, jak TO bude drahé atd…“ vzpomíná energetik pan Jiří Týc, který se léta zasazuje o to, aby veřejnost pochopila, že provoz jaderné elektrárny je prospěšný a bezpečný.
Jak čas plynul, moje láska k přírodě přetrvala (doma chovám deset želv), ale přibyla k ní ještě láska k industriálu (mňam jsou fabriky!) a pochopila jsem, že cesta ,,greenu dealu“ je cesta do pekel. Už pět let prolézám fabriky, kde utichla výroba a dokumentuji je. Poslední dobou však fotím i doly a také funkční provozy – převážně elektrárny a hutě.
Zajímavý článek k historii spuštění Temelína od pana Jířího Týce: